Příroda v okolí Velkých Karlovic si díky četným výhledům na krajinu i dalším hezkým detailům přímo říká o to, zachytit její krásy fotoaparátem. Vytipovali jsme několik takových atraktivních, a přitom ne úplně známých fotogenických míst, která díky naší Fotostezce můžete navštívit během jediného výletu. 
Na vybraných zastaveních je připravena infotabule s tipem, jak dané místo zvěčnit co nejlépe a nejzajímavěji – jak pojmout kompozici či nastavit hloubku ostrosti, expoziční čas či zvolit filtr. S ohledem na místní usedlíky jsme některá místa neoznačili v terénu ani v mapě, ale můžete si je prohlédnout zde.

Garantem foto tipů jsou profesionální fotografové společnosti Nikon, která je partnerem stezky.

1. stanoviště na téma KOMPOZICE

Základním prvkem každé fotografie je skladba obrazu neboli kompozice a fotografie přírody obzvlášť klade důraz na estetickou hodnotu snímku. Prvním úkolem je fotografie chalupy a říčky Velká Hanzlůvka. Stoupněte si tak, aby byl pohled na chalupu co nejzajímavější, ideální je axonometrický pohled na nároží domu. 

Říčka by měla tvořit výraznou úhlopříčku (diagonálu). Voda nám na obraze musí přitékat a odtékat. Vyberte si vhodný čas na focení, na tomto místě ideálně v ranních a dopoledních hodinách. Při focení vždy pracujeme se světlem - fotografie je vlastně malování světlem.

TIP: Sloup stožáru zakryjte například kmenem stromu.

2. stanoviště na téma SVĚTLO A EXPOZIČNÍ ČAS

Druhým úkolem je vyfotit říčku Velká Hanzlůvka tekoucí přes kameny. Najděte si vhodné místo k fotografování. Nejvhodnější je pravý břeh říčky pod mostem.

Fotíme proti proudu říčky, která v obraze tvoří výraznou diagonálu. Při vyšším stavu vody je tok říčky dostatečně dramatický. Vyzkoušejte si fotografování s nastavením různých časů závěrky fotoaparátu.

Fotografujte nejlépe co nejblíže k hladině říčky. Ideální je fotit ze stativu, abyste delší časy udrželi. Pokud stativ nemáte, použijte jako podporu vhodný kámen nebo jiný předmět.

TIP: Vyzkoušejte čas 1/10 sekundy.

3. stanoviště na téma HLOUBKA OSTROSTI

Toto stanoviště neleží přímo na stezce, ale dostanete se sem odbočením z cesty k potoku po pravé ruce. Na tomto stanovišti si vyzkoušíte nastavení clony. Na potoce se nachází několik vodopádků, na kterých si můžete vyzkoušet fotografování různou volbu clony. Rozhoduje tedy nastavení clonového čísla, ohnisková vzdálenost objektivu a vzdálenost objektu. Zvolit můžete téměř čelní pohled nebo využít diagonálu proudící vody, vyfotit jen vodu nebo širší okolí a vodopád umístit do zlatého řezu.

Pokud fotíte autofokusem a máte nastaveno ostření na střed, je třeba zaostřit na vodopád a poté při podržení spouště napůl přesunout – překomponovat obraz a exponovat.

TIP: Pomocí malé hloubky ostrosti docílíme toho, že fotografovaný vodopád vynikne na pozadí. Pouze hlavní vodopád bude ostrý, pozadí (i popředí) bude rozostřené.

4. stanoviště na téma FOTOGRAFIE KRAJINY (popředí, objekt, pozadí)

Při fotografování širšího pohledu do krajiny musíme dbát na to, abychom při pohledu na obraz cítili prostorový vjem. To se nám podaří tehdy, když do obrazu začleníme, zakomponujeme tři hlavní prvky, kterými jsou popředí, objekt, pozadí! Bez těchto tří prvků je obraz krajiny plochý. 

Hlavním objektem bude chalupa Křenků, pozadím jsou zalesněné kopce a jako popředí poslouží plot, který nám navíc tvoří vítanou výraznou diagonálu.

Zkoušejte různou clonu, čas a ISO, abyste měli proostřený celý snímek, nebo jen určitou část, protože na krajinářské fotografii je obvykle vše ostré, tak zvaně od rohu k rohu. S cloněním to ale nepřehánějte, většina objektivů má nejlepší kresbu již ve stření části své clonové řady, tedy kolem clony 8.

TIP: Jako popředí můžete využít část stodoly nebo strom nad cestou.

5. stanoviště na téma STARÁ LÍPA

Fotit strom v aleji je dosti neobvyklé, pokud ovšem není tento strom alespoň trochu majestátní a není starý alespoň 200 let jako zdejší lípa, která roste vedle cesty. Focení je nejlepší tak, aby strom nepřekrývaly sousední náletové smrky, můžete zde využít kompoziční prvek diagonály ubíhající cesty. Zajímavé jsou také kořeny stromu, který má obvod cca 4,5 metru.
Pro focení celého stromu využijte nejširší ohnisko vašeho objektivu. Nebojte se pokleknout, abyste do obrazu dostali co největší část stromu.

TIP: Pokud máte s sebou, vyzkoušejte objektiv „rybí oko“.

6. stanoviště na téma VÝRAZNÝ PROVEK V KRAJINĚ

Na tomto místě můžete vidět výrazný prvek v krajině, samostatně stojící roubenou zvoničku. Zde více než jinde bude rozhodující denní i roční doba focení.  Ideální je časné jaro, kdy ještě není příliš olistěný nejbližší strom, a dopolední hodiny. Odpolední slunce již stíní větší část zvoničky a v protisvětle nemá zvonička dobrou kresbu dřeva. Na tomto objektu si můžete vyzkoušet opět umístění ve zlatém řezu, nebo použít svou kompozici.  Vhodné je vyzkoušet použití různých filtrů (šedý neutrální, přechodový nebo polarizační), abyste dosáhli vykreslení oblohy.

TIP: Při vysokém kontrastu scény si vyfotografujte ze stativu tři snímky s různou expoziční dobou pro pozdější editaci snímku v systému „HDR prolínání expozice“. Některé fotoaparáty mají tuto funkci přímo ve fotoaparátu.

7. stanoviště na téma RÁMOVÁNÍ

Rámování ve fotografické praxi nemá nic společného s dřevěným rámem obrazu. Rámování ve fotografii je významným prvkem při fotografování krajiny. Rámování nám může nahradit jeden ze tří prvků tvorby obrazu krajiny a to POPŘEDÍ. Rámováním můžeme zakrýt nevýraznou oblohu nebo nevhodný objekt v zamýšleném obraze. K rámování používáme povětšinou větve stromů. Ale pozor, kde je na obraze větev měl by být i kmen stromu! Větev by neměla „vlát“ jen tak ve vzduchu. Dalšími prvky obrazu opět budou OBJEKT a POZADÍ.

TIP: Stoupněte si až do lesa a k rámování využijte stromy.

8. stanoviště na téma KRAJINNÝ DETAIL 

Toto téma je již určitou speciální fotografickou disciplínou s mnoha úskalími. Proto radíme začít fotografovat krajinný detail a zvolna přecházet na opravdové makro. Jako krajinný detail si můžete zvolit různé drobné předměty v krajině, jako jsou květiny, houby, brouci a větší hmyz. Prvním úskalím je to, že fotografujete na krátkou vzdálenost, čímž se zkracuje hloubka ostrosti. Je proto nutné pečlivě ostřit na zvolenou část objektu. U květiny je to okvětní lístek nebo na střed květu. Pro získání větší hloubky ostrosti musíte zvolit vyšší clonové číslo. Použijte proto vyšší ISO, aby byl expoziční čas vyšší než 1/200 sec. Dobrá opora či stativ jsou nezbytností.

TIP: Za sloupkem vidíte starší pařez, na němž rostou různé mechy a malé stromky, vyzkoušejte si zde zaostření na jednotlivé větvičky či mech.

9. stanoviště na téma ROZHLEDNA

U rozhledny se nabízí hned dvě fotografické disciplíny. Jednak vyfocení rozhledny jako takové a následně z vrcholu rozhledny panoramatická fotka.

U focení rozhledny je problematické její umístění v hledáčku fotoaparátu. Pokud bychom se chtěli vyhnout centrální expozici, bude se nám rozhledna na obrazu kácet. Musíme se tedy rozhodnout, co je v této situaci menší zlo, nebo zda chceme využít pozdější ořez, či schválně zvýraznit deformaci.

TIP: Při focení rozhledny můžeme opět využít metodu rámování.

10. stanoviště na téma PANORAMA, 360° FOTO

Focení panoramatu z rozhledny není zcela jednoduché, záleží hodně na počasí a především na světle, aby nebyly na fotografii jen modravé dálky, ale i další detaily. Zde není možné využít základní poučku o popředí na fotografii, popředí mohou částečně nahradit špičky nejbližších stromů. Stačí vám jakýkoliv fotoaparát, i kompaktní. Tajemství panoramatických fotek spočívá v tom, že vyfotíte několik překrývajících se fotek a spojíte je dohromady. Focení panoramatu je ideální se stativem a panoramatickou hlavou.

TIP: Z rozhledny můžete vyzkoušet i pseudopanorama, kdy z jednoho snímku oříznete nezajímavou horní a spodní část snímku.

11. stanoviště na téma PROTISVĚTLO

Cestou z kopce dolů si vyberte vhodné objekty k focení (kytky, houby, mech, listí, kameny, pařezy). Zajímavé mohou být průhledy lesem i některé stromy.

Ideální je focení listů nebo květů, aby hlavní zdroj světla dopadal přes prosvětlený předmět do objektivu fotoaparátu, a zaostřit tak, aby bylo zřetelné žilkování. Je vhodné mít za listy tmavší pozadí, aby vynikl světelný kontrast předmětů. U focení tmavých větších předmětů např. pařezu v protisvětle, by měl motiv zaujímat co největší plochu v obraze. Potom samotná automatika upraví expozici tak, aby motiv vyšel světleji. Lze pracovat i s expoziční kompenzací, mimořádně do plusu (při prudkém světle obvykle kompenzujeme do mínusu, abychom se vyvarovali přepalů). Je také možné lehké přiblesknutí externím bleskem, aby i tmavý pařez měl kresbu. Je třeba si tedy vyzkoušet nastavení síly záblesku (např. 1/3), aby pouze lehce dokreslil tvar, ale nepřebil protisvětlo. Další možností je vzít s sebou odraznou desku a nastavit ji tak, aby odrážela zepředu světlo na temnější předmět, aby získal doplňkové světlo a tím i plasticitu.

TIP: Pokud chcete mít na fotografii hezkou hvězdičku slunce při průhledu lesem (ideálně při východu, či západu slunce) je vhodné nastavení clony 22 s ostřením na delší vzdálenost.

12. stanoviště na téma KRAJINA

Stojíte nad sjezdovkou nad hotely Lanterna a Galik, pod vámi se rozprostírá část obce Velkých Karlovic Lésková a údolí Malé Hanzlůvky, v pozadí můžete vidět jedlobukový prales Razula.

Je to typ fotografie otevřené krajiny. Zde velmi záleží na osvětlení. Vhodná doba na fotografování je zde pozdní odpoledne, kdy slunce ozařuje krajinu již od západu, prodlouží se stíny a tak vyniknou jednotlivé prvky obrazu. Je zde problém se získáním vhodného popředí. Ale to nám může vytvořit například skupina lidí při pohledu směrem do údolí.

TIP: Vyzkoušejte použití filtrů podle oblohy (přechodový nebo polarizační). Pokud máte úhel ke slunci cca 90°, je vhodné pro zvýraznění mraků a oblohy použít polarizační filtr, při nevýrazné obloze naopak filtr přechodový.